Prvorepublikový pilot, příslušník 310. čs. stíhací peruti a 1. čs. leteckého stíhacího pluku v SSSR, velitel Leteckého výzkumného ústavu.

​

Absolvoval 4 ročníky reálného gymnázia a 4 ročníky obchodní akademie s maturitou, poté studoval na Vojenské akademii v Hranicích (1923-1925). Po jejím ukončení nastoupil v srpnu 1925 k Dělostřeleckému pluku 52 do Josefova. V říjnu téhož roku byl vyslán na aplikační školu při Dělostřeleckém učilišti v Olomouci. Následně od července 1926 sloužil 
u III. oddílu dělostřeleckého pluku 2 ve Stříbře jako nižší důstojník baterie, pobočník velitele oddílu a první důstojník baterie. Následoval pozorovatelský kurz ve VLU Prostějov (1928/29), mechanický kurz pro důstojníky letectva v Olomouci (1931), pilotní výcvik elementární, pokračovací i stíhací v Chebu (1932) a kurz létání za noci v Piešťanech (1935). V roce 1929 nastoupil k Leteckému pluku 3 Generála letce Milana Rastislava Štefánika. V roce 1935 se stal velitelem Četnické letecké hlídky v Hradci Králové, 7. 2. 1938 v husté mlze havaroval s Avií B-534 v poli 
u Dvora Králové, utrpěl několik zlomenin, ale po vyléčení se mohl do služby vrátit. V roce 1938 pak působil na Zemském vojenském velitelství 
v Košicích, poté na Ministerstvu vnitra jako konceptní důstojník. 

Hranice vlasti překročil 9. 1. 1940 a tzv. balkánskou cestou se dostal do Francie, odveden byl v Marseille 3. 4. 1940 a ve výcvikovém táboře v Agde byl vtělen k letecké skupině. Dne 23. 5. byl přemístěn k doplňovacímu středisku čs. letectva do Bordeaux a 17. 6. 1940 kpt. Rypl Francii opustil, kdy z letiště Merignac-Bordeaux odletěl spolu s dalšími na londýnské letiště Hendon na čtyřmotorovém Ensignu (Armstrong Whitworth Ensign od společnosti BOAC). 

​

Dne 12. 7. 1940 byl přijat v přiznané hodnosti P/O do RAF VR a přidělen k 310. čs. stíhací peruti do Duxfordu, kde se stal velitelem letky B (12. 7. – 10. 12. 1940) s přidělenou odpovídající hodností Flight Lieutenant (F/Lt, jak čs. kapitán). Dne 9. 9. 1940 se na letounu Hurricane Mk.I P3142 (NN-M) zapojil do boje se stíhacími Messerschmitty Bf 109. V prostoru jižně od Londýna si přispal jeden pravděpodobný sestřel, ale zanedlouho mu došlo palivo. Za špatné viditelnosti přistával nouzově do nevhodného terénu poblíž Oxtedu, havárií stroj odepsal, ale zůstal nezraněn.

 

F/Lt  Ryplovi na letounu Hurricane Mk.I P3142 (NN-M) 9. 9. 1940 po boji s Bf109 jižně od Londýna došlo palivo a za špatné viditelnosti při nouzovém přistání v nevhodném terénu havaroval poblíž Oxtedu, stroj byl odepsán, pilot zraněn nebyl. V době od 7. 10. do 3. 12. 1940 byl přemístěn k No. 12 OTU Benson, od 11. 12. 1940 k No. 4 Ferry Pilots Pool v Kemble, od května 1941 k Inspektorátu čs. letectva, od 15. 12. 1941 byl přidělen k Vojenské kanceláři prezidenta republiky. V době od 23. 6. do 
9. 9. 1942 absolvoval přeškolení u No. 54 OTU Charterhall a poté byl od 9. 9. 1942 přidělen k 307. polské noční stíhací peruti. Dne 8. 11. 1942 poblíž letiště Exeter při nočním cvičném letu došlo ke zhoršení počasí a letoun Beaufighter Mk.VIF X8149 (EW-) při přiblížení na přistání narazil do stromu a začal hořet. Pilot S/Ldr Rypl utrpěl zranění na hlavě, po krátkém bezvědomí se mu podařilo vyrazit kryt kabiny a odkutálet se dřív, než došlo k explozi. S/Ldr Rypl byl odvezen do nemocnice, radarový operátor 
Sgt Gajek zahynul. Od února 1943 se opět vrátil k IČL, kanceláři prezidenta republiky jako letecký důstojník. 

 

V srpnu 1944 požádal o přeložení k 1. čs. leteckému stíhacímu pluku 
v SSSR, 15. 8. 1944 byl propuštěn z RAF VR a 28. 10. 1944 byl povýšen na podplukovníka letectva. V lednu 1945 převzal funkci navigačního důstojníka u 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. 

​

Dne 9. 5. 1945 se stal prvním čs. letcem, který přistál (společně se sovětskými letci na letounu Pe-2FT) v osvobozené Praze. Od 1. 8. 1947 se stal plukovník letectva Rypl prozatímním velitelem Letecké vojenské akademie v Hradci Králové, od listopadu 1947 do června 1951 byl jejím velitelem. Do své funkce v LVA byl vybrán z ryze politických důvodů jako čerstvý absolvent Nejvyšší vojenské akademie K. J. Vorošilova v Moskvě (1945-1947), v Sovětském svazu se vyprofilovala jeho levicová orientace a stal se aktivním komunistou.  Na základě reakce MNO navrhl plukovník Rypl vyloučení nebo převelení některých osob již 9. 3. 1948, byl také podepsán pod každým trestním oznámením za dezerci důstojníků LVA.  Dne 1. 10. 1948 byl povýšen do hodnosti generála. V LVA působil jako profesor taktiky letectva pro informační kurz vyšších velitelů pro rok 1947-1948. V jejím čele stál až do jejího zániku v roce 1951. Později, od dubna 1952 do července 1954, zastával funkci velitele Leteckého výzkumného ústavu v Praze–Letňanech. Poté odešel do zálohy. Generálmajor František Rypl žil poslední léta v obci Kozly, zemřel v sedmdesáti letech v Praze.

​

Vyznamenání za válečnou službu

2x Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem, Čs. voj. medaile Za zásluhy I. st., Čs. válečný kříž 1939 a další

​

Připomínky

• Zapsán na pamětní desce letcům umístěné na budově Městského úřadu v Českém Krumlově

• Také synové F. Rypla byli vojenskými piloty: plk. Ing. František Rypl ml. 
  (3. 5. 1933 – 10. 1. 1974) velitel základny v Žatci, zahynul při výkonu služby v Mig-15bis, plk. Ing. Karel Rypl byl po aktivní letecké službě jako pedagog na vojenské katedře při Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem a plk. Ing. Petr Rypl (25. 3. 1946 – 20. 9. 2007) byl také vojenským přidělencem v Moskvě.

​

Literatura​​

• Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu

• Strobach, M.: Absolventi Vojenské letecké akademie v Hradci Králové 1948-1951 a jejich osudy ve vývoji poválečné československé společnosti

• https://www.valka.cz/Rypl-Frantisek-1903-1973-t123956