Nadaný absolvent vojenského výcviku, vynikající instruktor, stíhací pilot.

​

Vystudoval gymnázium (Grammar School) v Hastingsu a od roku 1936 pracoval v londýnské továrně Buick Motor Company. V říjnu 1937 se přihlásil do Royal Air Force, nastoupil do letecké školy (Havilland School of Flying) v Hatfieldu a prošel základním kurzem na dvouplošnících De Havilland Tiger Moth. Poté od 22. 1. 1938 pokračoval u No. 2 Flying Training School v Brize Nortonu a i když byl nejmladším žákem, prokázal nejlepší výsledky. Dne 20. srpna zahájil službu u 29. stíhací perutě umístěné se svými dvoumístnými dvojplošníky Hawker Demon na základně Debden. Již 23. října byl ale poslán do kurzu pro letecké instruktory u Central Flying School v Upavonu. O dva měsíce později se vrátil ke 2. FTS jako učitel létání. S blížící se válkou tempo výcviku rostlo. Na jaře 1939 přešli ze starších dvouplošníků Hawker Hart na výkonné stroje North American Harvard.

 

Počátkem léta 1940, po francouzské kapitulaci, přijelo do Velké Británie mnoho československých letců a postupně byli přijímáni do Royal Air Force. Zejména stíhače bylo nutné co nejdříve přeškolit na britské stroje, aby se mohli zapojit do obrany v bitvě, která se už začínala rozvíjet. 10. července byla vytvořena 310. čs. stíhací peruť a následně se na základnu Duxford u Cambridge dostavil i zkušený mladý instruktor Flying Officer (F/O) J. Boulton, přezdívaný „Boy“. Intenzivní výcvik probíhal nejprve na strojích Avro Tutor a pak Miles Master. Po jejich zvládnutí už piloti pokračovali na stíhačkách Hawker Hurricane Mk. I s kódy NN na trupech. Díky skvělým pokrokům byla peruť 17. srpna prohlášena bojeschopnou a týž den vykonala první operační misi. Záhy dosáhli řady vítězství, ale utrpěli i ztráty. Boulton měl odejít zpět ke 2. SFTS, ale chtěl také bojovat, žádal na velitelství o povolení a nakonec uspěl. Již 20. srpna vzlétl poprvé po boku našich – vedl hlídku zelené sekce s P/O F. Hradilem a P/O E. Fechtnerem na křídlech. Když 7. září podnikla německá Luftwaffe první velký nálet na Londýn, byl duxfordský wing (tedy 242., 19. a 310. peruť) poslán na obranu. V prudkém boji F/O J. Boulton zaútočil na skupinu dvoumotorových bombardérů Heinkel He 111 a jeden z nich po přesných zásazích do motoru havaroval. 

 

V pondělí 9. září v 17:05 startovala Třistadesítka na poplach a s celým wingem směřovala do prostoru základny North Weald u Londýna. Těsně před zahájením útoku na bombardéry zavelel F/Lt G. Sinclair k obratu doprava, ovšem při zpozorování blížících se stíhacích Messerschmittů Bf 109 vybočil prudce na opačnou stranu… F/O J. Boulton letící na Hurricane Mk. I P3888 v těsné formaci za ním již nestihl reagovat a došlo ke srážce. Oba rozbité stroje při pádu narazily do dvoumotorového Messerschmittu Bf 110, který šel pak také k zemi. Sinclairovi se ve výšce kolem 6000 m podařilo vyskočit, zatímco druhý Hurricane s pilotem zhrouceným v kokpitu padal bezvládně dolů a roztříštil se ve Wallingtonu na jihu Londýna.

 

Ostatky F/O Johna E. Boultona byl uloženy na místním hřbitově Brandon Hill.

​

Vyznamenání za válečnou službu

Československý válečný kříž 1939

 

Připomínky

• Pamětní strom a deska na letišti Duxford

 

Literatura další informace

• Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu 1

• Hess A.: Byli jsme v bitvě o Anglii

• https://fcafa.com/2016/08/26/john-boulton-310-sqn

• https://www.bbm.org.uk/airmen/Boulton.htm

​