Absolvent vojenské akademie, prvorepublikový stíhač, účastník leteckých bojů ve Francii, příslušník britského RAF, pilot 310. čs. stíhací perutě, účastník bitvy o Británii, dva potvrzené sestřely, velitel letky, velitel 313. čs. stíhací perutě, štábní důstojník, uprchlík před komunisty, znova člen RAF, vynikající letec a velitel.

 

V roce 1935 odmaturoval na reálném gymnáziu v Rakovníku a přihlásil se k čs. letectvu. Nejprve absolvoval prostějovskou Školu pro důstojníky letectva v záloze a od července 1936 sloužil jako letecký pozorovatel u Leteckého pluku 1 v Chebu. Záhy nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, v roce 1937 se stal poručíkem letectva, prošel stíhacím kurzem a 3. 7. 1938 nastoupil ke 43. letce Leteckého pluku 4. Jednotka byla umístěna v Praze-Kbelích a používala stíhačky Avia B-534.

​

Po okupaci vlasti nacistickým Německem pracoval v Avii Letňany. 17. 6. 1939 odešel do Polska a pak pokračoval lodí Kastelholm do Francie. Zde byl nucen dostát závazku a vstoupil do Cizinecké legie. Po vypuknutí války jej přeřadili k letectvu a absolvoval výcvik v Chartres u Paříže. Od 16. 5. 1940 byl přidělen k regionální stíhací obraně ELD Chartres vybavené stroji Morane Saulnier MS.406 a brzy se zapojil do bojů. Po francouzském kolapsu se evakuoval z Bordeaux lodí Karanan do Velké Británie.

​

12. 7. 1940 byl přijat do Royal Air Force Volunteer Reserve (RAF VR) a obdržel základní důstojnickou hodnost Pilot Officer (P/O). Nastoupil k nově vzniklé 310. čs. stíhací peruti umístěné na základně Duxford nedaleko Cambridge. Výzbroj tvořily letouny Hawker Hurricane Mk. I s kódy NN na trupu. V průběhu léta se rozhořela bitva o Británii. 26. srpna vyrazili Čechoslováci poprvé do boje, v prudkém střetu s Messerschmitty Bf 109 byl P/O Bergman zasažen a zraněn. Naštěstí se mu podařilo hořící stroj opustit na padáku. Úspěchy se ale dostavily zanedlouho: 9. září sestřelil dvoumotorový Messerschmitt Bf 110, 18. září dostal bombardér Junkers Ju 88 a 28. října poškodil další Ju 88. V červenci 1941 se peruť přesunula do Skotska. 13. 8. byl F/O Bergman během cvičného letu naveden nad Severní moře u Aberdeenu, kde pronásledoval a palbou poškodil jeden Ju 88. Na podzim pak proběhlo přezbrojení na výkonnější stroje Supermarine Spitfire – nejprve krátce Mk. IIa a potom Mk. Vb.

7. 4. 1942 se stal F/Lt Bergman u Třistadesítky velitelem A letky. 1. 1. 1943 byl poslán k 313. čs. stíhací peruti, kde převzal velení letky B. Na Spitfirech Mk. Vb a Vc označených kódy RY pokračoval v rámci čs. stíhacího wingu v intenzivních misích okupovanou západní Evropou až do konce června, když se jednotka přesunula k operačnímu odpočinku do Skotska. Za úkol měli hlavně ostrahu námořní základy Scapa Flow. 1. září převeleli Václava Bergmana na Inspektorát čs. letectva (IČL) do Londýna. 31. 1. 1944 byl povýšen do hodnosti Squadron Leader (S/Ldr) a převzal velení celé 313. perutě. Koordinoval přezbrojení na výkonnější Spitfire Mk. IXc a během jara vedl své piloty do mnoha ofenzivních akcí na přípravu invaze. Operační nasazení zakončil 22. května. Byl povýšen na Wing Commandera (W/Cdr), vyznamenán za vynikající bojovou činnost britským Záslužným leteckým křížem (Distinguished Flying Cross, DFC), sloužil ve štábních funkcích a počátkem roku 1945 vystudoval velitelský kurz na válečné škole v USA s vynikajícím hodnocením. Od srpna pokračoval na britské velitelské škole v Londýně. 

 

Do svobodného Československa se vrátil v březnu 1946, následně vedl 1. oddělení hlavního štábu letectva na Ministerstvu národní obrany (MNO) a byl povýšen na podplukovníka.

 

Krátce po komunistickém převratu byl sesazen a přemístěn do Milovic k Leteckému pluku 41 a 1. 6. 1948 jej poslali na dovolenou s čekaným, tedy prakticky vyhodili z armády. Dala se očekávat jedině perzekuce.

Poslal rodinu do Británie, ilegálně přešel hranici do Německa a dostal se za nimi. 28. 10. 1948 opět vstoupil do RAF a obdržel hodnost F/Lt. Absolvoval výcvik na čtyřmotorových létajících člunech Short Sunderland a operačně létal v regionech Asie, včetně bojových misí za války v Koreji. V roce 1953 se vrátil do Velké Británie a byl vyznamenán druhým DFC. Do roku 1957 sloužil jako pilot a poté u pozemního ve funkci letového kontrolora v mnoha lokacích po světě. 27. 8. 1970 odešel jako oceňovaný letec a velitel s hodností S/Ldr do penze.

 

V roce 1991 byl rehabilitování a povýšen na plukovníka a o rok později na generálmajora letectva ve výslužbě.

 

Vyznamenání za válečnou službu

Distinguished Flying Cross (britský Záslužný letecký kříž), Croix de Guerre avec palme (francouzský Válečný kříž s palmou), 4x Československý válečný kříž 1939, 4x Československá medaile Za chrabrost a mnoho dalších.

 

Připomínky

• Pamětní deska v rodných Domoušicích

 

Literatura

• Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu 1

• Hurt Z.: Pod křídly RAF v druhém exilu 1

• Irra M.: Československé vojenské letectvo 1945-1950

• Kolesa V., Popelka J., Rail J.: František Burda – osudný doprovod nad Brest

​