
Supermarine Spitfire Mk.IXe
Britská druhoválečná legenda s československými kořeny
Základní parametry
1945
Rok výroby
9,90
m
Rozpětí
3 379
kg
Hmotnost
520
km/h
Cestovní rychlost
1
Počet osob
O Letadle
Supermarine Spitfire patří mezi nejznámější letouny historie a stal se jedním ze symbolů britského odporu během druhé světové války. Konkrétní stroj SL633 má však k českému letectví mnohem bližší vztah než většina dochovaných Spitfirů. Vyroben byl v roce 1945 v továrně Vickers Supermarine v Castle Bromwich a ještě v témže roce se dostal k 312. československé stíhací peruti RAF. Po návratu do Československa byl zařazen do výzbroje československého letectva a létal pod označením JT-10.
Právě v této podobě je spojen také s legendárním československým stíhacím pilotem Karlem Poštou, který na něm létal při veřejných vystoupeních a leteckých dnech. Pošta patřil mezi nejzkušenější československé stíhací piloty RAF a se Spitfirem JT-10 se stal jednou z tváří poválečného československého letectví.
Další desetiletí zavedla SL633 do Izraele, Barmy, Spojených států a Austrálie. Po několika rekonstrukcích se tento více než osmdesát let starý Spitfire stále vrací domů do České Republiky.
V Austrálii nesl registrační značku VH-RAF, nyní ale bude nést belgickou. Jeho novým domovem se stává letiště Točná, odkud bude znovu připomínat příběh československých pilotů, kteří na Spitfirech bojovali za svobodu své vlasti.
9,90 m
9,47 m
3,86 m
21,46 m2
2 309 kg
3 379 kg
650 km/h
520 km/h
12 950 m
1 580 km
Packard-Rolls-Royce Merlin 266
1 720 HP/1 283 kW
300 l/h
796 l
1 pilot
Rozpětí
Délka
Výška
Nosná plocha
Hmotnost prázdného stroje
Vzletová hmotnost
Maximální rychlost
Cestovní rychlost
Dostup
Dolet
Pohonná jednotka
Výkon
Spotřeba
Kapacita nádrží
Počet pasažérů
O letadle Spitfire Mk.IXe
Pokračování textu ze žlutého boxu...
Příběh letounu SL633
Příběh našeho Spitfiru začíná v roce 1945 v továrně Vickers Supermarine v Castle Bromwich v Anglii. Letoun s výrobním číslem SL633 patřil mezi poslední Spitfiry vyrobené v této továrně a byl dokončen jako verze LF Mk.IXe.
V červnu 1945 byl převzat Royal Air Force. Válka v Evropě sice již skončila, pro československé letce však jeho příběh teprve začínal. SL633 byl přidělen k 312. československé stíhací peruti RAF, která byla založena již v roce 1940 na základně Duxford a během války prošla boji nad Británií, Francií, Nizozemskem i Německem.
Letoun nesl u 312. peruti označení DU-K. Po skončení války byl společně s dalšími československými Spitfiry převeden do vlasti. Celkem bylo československému letectvu předáno 54 Spitfirů a SL633 se stal součástí nově budovaného poválečného letectva. Zařazen byl k 2. letecké divizi a později k 4. leteckému pluku, kde dostal označení JT-10 a sloužil mimo jiné jako cvičný letoun.
Karel Pošta a Spitfire JT-10
S historií SL633 je neodmyslitelně spojeno jméno Karla Pošty, jednoho z nejvýraznějších československých stíhacích pilotů druhé světové války.
Pošta uprchl z okupovaného Československa v květnu 1939 a přes Polsko a Francii se dostal do Velké Británie. Dne 19. září 1940 se stal příslušníkem právě 312. československé stíhací peruti RAF. Během války absolvoval stovky operačních letů nad Británií, okupovanou Francií, Nizozemskem i Německem. Celkem je u něj evidováno 281 bojových letů a 448 hodin operačního létání. Za svou službu obdržel mimo jiné britský Distinguished Flying Cross (DFC).
Po návratu do Československa v srpnu 1945 pokračoval Pošta ve službě u československého letectva. Působil u Leteckého pluku 4 a později se stal velitelem školní a výcvikové letky na letišti Planá u Českých Budějovic.
Právě zde se naplno projevila také jeho pověst mimořádně schopného a odvážného pilota. Pošta se stal jednou z hlavních hvězd poválečných leteckých dnů a jeho akrobatická vystoupení na Spitfiru byla známá široko daleko. Jedním z letounů, na kterých létal, byl právě SL633 v podobě JT-10. S tímto Spitfirem vystupoval také na velkých veřejných leteckých dnech. Jeho akrobacie byla k vidění například při obrovském Mezinárodním leteckém dni v Praze-Ruzyni 7. září 1947, kterého se podle dobových údajů účastnilo téměř půl milionu diváků.
SL633 tak nebyl pouze jedním z mnoha Spitfirů poválečného československého letectva. Byl letounem, který se stal součástí příběhu československých pilotů RAF a zároveň strojem, na kterém před domácím publikem létal jeden z jejich nejvýraznějších představitelů.
Z Československa do Izraele
Politické události roku 1948 však znamenaly konec československé éry tohoto letounu.
Po vzniku Státu Izrael poskytlo Československo nově vznikajícímu izraelskému letectvu řadu letounů a materiálu. Mezi nimi byly i Spitfiry. SL633 byl převeden do Izraele, kde dostal nové označení 20-42.
V izraelském letectvu byl upraven pro fotografický průzkum. Jeho kariéra tak pokračovala v úplně jiné roli, než pro kterou byl původně vytvořen.
V roce 1954, kdy izraelské letectvo začalo přecházet na proudové letouny, byl SL633 prodán do Barmy. Tam získal označení UB-425 a sloužil v barmském letectvu, které jej využívalo mimo jiné k protipovstaleckým operacím.
Desítky let mimo nebe
Po vyřazení z provozu se zdálo, že letoun čeká stejný osud jako mnoho jiných válečných strojů. Po nehodě při přistání byl v roce 1984 umístěn jako statický exponát na podstavci u někdejšího královského paláce v Mandalaji.
Spitfire, který kdysi létal nad Evropou a později sloužil v izraelském a barmském letectvu, tak po desetiletích skončil jako památník.
Jeho příběh ale ještě zdaleka nebyl u konce.
V 80. letech jej objevili soukromí sběratelé a začala cesta k jeho záchraně. V roce 1999 byl SL633 přepraven zpět do Velké Británie, do Duxfordu, kde se dostal do péče společnosti Historic Flying Ltd. a následně prošel rozsáhlou rekonstrukcí s cílem vrátit jej zpět do letuschopného stavu.
V roce 2007 letoun získala americká Historic Flight Foundation a rekonstrukce pokračovala. Cílem nebylo vytvořit pouze další exponát, ale vrátit Spitfiru jeho původní podobu z roku 1945.
Po několika letech práce se podařilo nemožné. V říjnu 2010 se SL633 znovu vznesl do vzduchu na letišti Paine Field ve státě Washington. Po více než půl století od svého vyřazení se tak tento konkrétní Spitfire vrátil tam, kam patřil – do nebe.
Další kapitola v Austrálii
SL633 následně létal ve Spojených státech. V červenci 2023 utrpěl při nehodě během dojezdu po přistání lehké poškození. Letoun byl následně prodán a převezen do Austrálie, kde prošel další rozsáhlou kontrolou, opravami a návratem do letuschopného stavu.
Po dokončení prací byl zapsán do australského leteckého rejstříku s registrací VH-RAF. Při poslední obnově technického stavu byl zachován také jeho charakteristický vzhled připomínající jeho československou službu – dobové zbarvení RAF a československého letectva v podobě JT-10.
Návrat domů
Za více než osmdesát let své existence prošel SL633 neuvěřitelnou cestou. Z továrny v Castle Bromwich se dostal k Royal Air Force, poté k 312. československé peruti, do poválečného československého letectva, následně do Izraele a Barmy, aby byl po desetiletích znovu objeven, zrekonstruován a vrácen do vzduchu ve Spojených státech a později v Austrálii.
Během své historie nesl řadu označení – SL633, DU-K, JT-10, 20-42, UB-425 a VH-RAF. Každé z nich představuje jednu kapitolu jeho života.
Pro nás je však nejdůležitější právě označení JT-10.
Je připomínkou doby, kdy se po skončení války vraceli českoslovenští letci domů a s nimi i jejich Spitfiry. Připomíná 312. československou peruť RAF a stovky mužů, kteří bojovali za svobodu své země. A připomíná také Karla Poštu, který právě na tomto letounu předváděl svou mimořádnou pilotní zručnost československému publiku.
Dnes se SL633 po dlouhé cestě přes několik kontinentů vrací do Evropy. A stejně jako před více než osmdesáti lety, i dnes bude jeho místo především ve vzduchu.
Jeho novým domovem se stává letiště Točná. V současné době probíhá kompletizace letounu a přeregistrace na nové registrační označení OO-SPT v Belgii. O jeho příletu a poté slavnostním představení Vás budeme informovat.











